Setkání s ním není úplně bez rizika. Napadený člověk může být vážně zraněný nebo dokonce v ohrožení života. Přesto je pro nás symbolem bystrosti, síly, odvahy a obratnosti.

Náleží mezi ohrožené a chráněné druhy, které se nesmí lovit.

Jak už jeho jméno napovídá, má výborný zrak i sluch.

I když byl v minulých stoletích na českém území vyhuben, vrátil se do Beskyd ze slovenských Karpat. Dnes se můžou Beskydy a sousedící pohoří pochlubit přibližně 10-15 rysy.

Na Šumavě a Pošumaví je zaznamenáno něco mezi 50-70 zvířaty. Menší množství se jich vyskytuje i v Jeseníkách a Krkonoších. V roce 2011 byl fotopastí zachycen v Českém Švýcarsku, o dva roky později na Broumovsku a od roku 2016 v Moravském krasu.

Lov

Kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Ale asi jen polovina útoků je úspěšná. Proto nejčastěji bývají uloveni mladí nebo méně ostražití jedinci. Ale i nemocní, kteří nedokážou rychle utéct.

Pozoruje je z dobře krytého nebo vyvýšeného místa, pak se přiblíží a zaútočí. Kořist pronásleduje na vzdálenost 20-50 metrů. Když ji nedostihne během těchto metrů, nechá ji být. Dokáže vydržet bez jídla i několik dní. Většinou konzumuje jen to, co si sám ulovil. Zdechlinu si dá jen výjimečně.

Přirozeně reguluje populaci velkých býložravců, kteří mohou ve svém velkém množství negativně ovlivňovat stav lesních ekosystémů. Ale člověku se tato aktivita nezamlouvá, protože se tím dostává do konfliktu s hospodářskými zájmy.

Bohužel dochází k nelegálnímu lovu a to i přesto, že rys ostrovid je na červeném seznamu ČR.

Jak vypadá

Na délku měří až 120 cm, ocas je dlouhý 25 cm. Výška v kohoutku je až 70 cm a váží do 35 kg. Samice jsou o něco menší.

Rozhodně ho poznáte podle trojúhelníkovitých uší s černými chomáčky chlupů na konci a černého konce ocasu. Někteří jedinci mají lícní chlupy prodloužené a ty vytvářejí licousy.

Jeho barva je variabilní. Dá se říct, že čím víc na sever, tím světlejší má srst. Je to dáno díky maskování v zasněžené krajině. Základní barva je šedá se žlutým až rezavým zbarvením s hnědými až červenohnědými skvrnami.

Zimní srst je hustší a méně výrazně skrvnitá.

Množení

Zvířata žijí samotářským životem a střetávají se pouze koncem zimy během krátkého období říje. Samice jsou březí asi 9-10 týdnů a na svět přivádí 1-5 mláďat.

Věk

Dožívá se 16-18 let.

Díky změnám přirozených biotopů je ze všech našich velkých šelem nejzranitelnější. Je to totiž typicky lesní druh. Přednost dává smíšeným lesům středních a vyšších poloh s bohatým podrostem a skalními útvary. Má menší přizpůsobivost než medvěd nebo vlk, ale přesto se ve střední Evropě nevyhýbá kulturním smrčinám či zemědělsky využívané krajině, kde jsou větší lesní celky.

Jeden rys potřebuje teritorium o velikosti až 400 kilometrů čtverečních.

Miluje klid, potřebuje úkryty pro svá koťata. Svým chováním udržuje v přírodě rovnováhu, ochraňuje divočinu a pomáhá k jejímu rozšíření.