Samozřejmě, že odpočívat se nemusí jen s lahví alkoholu. Avšak jako příklad…

Nuže, nyní se vrátíme k tomu našemu dřevorubci. Ten může večer také usednout, ale jeho alkohol bude jiný. A bude to ten, který patří hlavně na část Moravy, totiž Valašsko. Ano, uhodli jste je to slivovice.

Tento alkoholický nápoj vyráběný ze švestek, tedy slív, je zde snad národním nápojem a není mnoho domácností, kde by se tento mok nepil. A nepálil, samozřejmě. Asi by se ani nedalo spočítat, kolik litrů alkoholu se vypálilo v domácnostech načerno.

Dnes to již tolik „nefrčí“ a kdo nemá kvalitní kvas, tedy sud s švestkami, kde kvasí, může si koupit kvalitní slivovici kdekoli.

Při koupi ovšem pozor, v certifikovaných obchodech dostanete jen tu kvalitní, kupujete-li však někde na tržišti od domácího pěstitele, je zde nebezpečí, že koupíte patok, který švestku ani neviděl. Aby tito lidé získali tohoto alkoholu více, dávají do kvasu, ve kterém je cokoli, spousty cukru a tím získávají něco, čemu se již ani slivovice říkat rozhodně nedá. Laik to většinou nepozná. Tento hnus má „ocásek“, to znamená že po vypití jedné malé odlivky ucítíte něco jako pachuť, nebo slabé pálení. Na kůži to „drhne“ a vůně? Odborník se děsí a bojí se něčím podobným i zatopit, laik kupuje a doma si lebedí, že má „domácí slivovici“.

Pokud tedy chcete super kvalitu a to tak, že zaručenou, objednávejte si u firmy Lihovárek, a budete mít sto procentní jistotu, že máte něco skutečně kvalitního. Kvas je základ a zde se do něj určitě nedává nic, co tam nepatří. Firma si to prostě ani nemůže dovolit, protože tím by pohřbila sama sebe. Nejkvalitnější suroviny se zpracují a vypálí, čímž se získá něco tak dobrého, co se nedá ani popsat.

Při pití si pak dávejte velký pozor. U nás se říká, že valašská slivovice umí pěkně rozpálit a pak někteří jedinci neví, co dělají. Takže opatrně s množstvím.